Každý láskyplný skutek vepíše se do hmoty a navždycky ji v život promění

Radost

Vždyť já nemusím psát Ódu na radost
Protože géniů tady v Čechách máme už beztak dost
Chtěl jsem jen podat zprávu o tom, že jsem tady žil
Stojím v půli řeky, přes niž jsem se přebrodil
A čela všech svých blízkých k smrti zulíbal bych rád
Svět se mi tak líbil, že jsem v dětství nemoh spát
Už za úsvitu jsem se pouštěl do stále nových her
Vždy mezi žárem pouště a věčným chladem ker
Vždy v setrvalém pohybu, a přesto nemoci se hnout
Vždy na křídlech vánku i s trpkým pocitem pout
A jestli chceš a nemáš strach, tak můžeš se mnou jít
Proti proudu času a o cizích světech snít
Nech doma hotovost, teď jsi můj host
pýcha i pád, neřest i ctnost, všeho mám dost
rozdávám zadarmo, jenom tak pro radost
Vždyť já nemusím psát Ódu na radost

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Buddha

1.
Ty jsi zkrátka vyrostla ve velikym městě
Pod kterym se vinou zákopy
A já mám přátele jen z Haliče a Peště
Na periferii Evropy
Mělas tenkrát vlasy do ruda, z Nirvany znala první strofy
Nebyl, kdo by tvoje srdce pokořil
Tím spíš líto přišlo mi, když pánbůh hnět můj vnější profil
Že mě v příjemnějších číslech nestvořil

Ref.
Přes minimální záměr bavit se Buddha stále usmívá
Čím víc se snažíš smutku zbavit, tím víc na tobě ulpívá
Láska žije v zajetí a na svobodě umírá
A nad Zemí se nebe prostírá

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Herbert Kosina

1.
Když můj děda přišel do let, snídal opiát
Život ho pak přestal bolet a začal žít rád
Když mu někdy tramal došel, vzal si neurol
Tak můj děda našel lék na bol

Po rozvodu trpěl jak pes Herbert Kosina
Zazdil splátku na mercedes, přišel o syna
Jednou zašel do kavárny, dal si aperol
A tak Herbert našel lék na bol

Ref.
Co Čech, to feťáček
Přísloví nám říká
Nechej už těch vytáček
Též se tě to týká

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Sarah Kane

1.
Za úsvitu zjeví se
Přízrak Sarah Kane
A léta spící démoni
Najednou chtěj ven

Léta spící démoni
Masky odhodí
Dvanáct minut před pátou
V šestym poschodí

Ref.
Vzbuď se, jestli spíš
Uděláme si to těžký

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Láska v časech Tinderu

1.
Jak bumerang, jak flashback, jak výroční deprese
Vrací se mi stále na mysl
Proč svět, jehož krásu člověk sotva unese
Je v posledním levelu nesmysl
Tam za tou zdí umírá někdo, koho mám rád
Nezabrání tomu zhola nic
Buším na dveře Boha, není-li doma snad
Zdali by moh na to něco říct

Ref.
Hej, hej, hej

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Mamahotel

1.
Pozvalas mě do sedmýho poschodí
Moc lidí sem k tobě asi nechodí
V kuchyni prach, v hrnci růže uvadlá
A tvoje tvář do nicoty propadlá
Bejvalas tak roztomilá holčička
Mažoretka v piškotech a lodičkách
A já týpek, co tě vždycky pobavil
Sorry, že jsem se tolik let nestavil

Ref.
Co se bude dít?
Máš ňákej plán?
Každej se bojí
Každej je sám

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Český folk

1.
Bydlel jsem s lidma nemocnejma bolestí
Který jak víru svou nenávist šířili dál
Viděl jsem žoky peněz nasáklý hloupostí
K ničemu mi nebylo, že jsem se s nima znal

Chodil jsem do školy se spoustou nadutejch kreténů
Jejichž rozhled končil u Bohouška Říhy
Volaje o pomoc slyšel jsem jen ozvěnu
Kouře trávu měl jsem jenom stíhy

Ref.
Je pro mě připravená jenom jedna cesta
A nikdo jinej po ní nemůže jít
Do mýho srdce vejde se jen jedna láska
A nikdo jinej to srdce nemůže mít

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Dostihy a sázky

1.
Miláčku už nechci hrát ty tvoje divný hry
Naložím tě do jumpera a pošlu zpátky k mámě
Náš vztah plave na vodě a kolem nás jsou kry
A já už nemám sílu nabídnout ti rámě

Ref.
Měl jsem tě rád, už je to pryč
Je mi to líto, co víc na to říct
Čeká nás návrat do starých rolí
A reset vzpomínek, které jen bolí

Měl jsem tě rád, tak nezapomeň
A jednou v nebi možná přijde ten den
Kdy znovu potkáš všechny své milé
A lásky bude dost tak jako housek v Bille

2.
Miláčku už nemám, co bych ti moh dát
A dával jsem hodně a ty jsi hodně brala
Včera věrní spojenci, dnes nepřátelský stát
A nad náma se viklá Tantalova skála

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Na jih

1.
S lodí, která dováží rum, cukr a kávu
Vydám se s tebou jednou na rovník
Kde jsem si kdysi schoval slunce do rukávu
Úplně podivuhodný kouzelník

Zabloudil jsem tenkrát mezi lány třtiny
A v poledne má žízeň byla největší
Já ani má duše jsme nevrhali stíny
Snad pro ten pocit falešného bezpečí

Ref.
Já bych si jen přál
Vzít tě s sebou na jih
Tohle bych si přál
To bych si přál

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Jobs

1.
Jedna babka pocházela z Drahotuší
Maloval jsem kdysi její portrét tuší
Drahný léta visel v rohu nad pianem
Když umřela, spálili ji i s tím krámem

Druhá babka pocházela ze Schořova
Od ní jsem se učil zpívat český slova
I když zbytky sluchu už jsem dávno ztratil
Lásku k hudbě ze mě nikdo nevymlátil

Ref.
Ani můj učitel hudebky
Ba ani má lektorka tance
Když někdy upad jsem do depky
Já v sobě víru zas našel jak v bance

2.
Plyne z toho, milé děti, poučení
Pouhé vzdělání že ještě všechno není
Člověk bytost náchylná je k omylům
A láska zvítězí i navzdory všem debilům

Ref.
Ani můj učitel hudebky
Ba ani má lektorka tance
Když někdy upadneš do depky
Tak v sobě víru zas najdeš jak v bance
Jako Steve Jobs

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Škola

1.
Byl jsem trochu ve stresu, když poprvý jsem do školy šel
Na rozdíl od ostatních mamlasů já minimální radost z toho měl
Ta dobrá paní snad to tušila a s přísností světice
Mě šoupla na samotku do poslední lavice

Tam vidět na mě sice nebylo, což opravdu jsem uvítal
Co naopak mi ale bylo nemilo, že čas pomalu utíkal
A tak z dlouhý chvíle, já naučil se číst a psát
A taky nauku o duši, kterou každej žáček musí znát

Ref.
Že je lepší držet ústa, než druhejm říkat pravdu do očí
A že chytrolíni stejně vždycky pravdu v opak otočí
A že tomu, kdo má moc, byť by to byla jen ta úča pitomá
Se musí ustoupit a člověk lehčí život má

2.
Krásná léta školní docházky už nenávratně minula
Vzpomínky na Šrámky a na lásky spolu neseme si zminula
Ale i v kanclu, na poradě nebo u strojů, tvůj šéf má vždycky rád
Když si zopakuješ nauku, kterou každej žáček musí znát

Ref.
Že je lepší držet ústa, než druhejm říkat pravdu do očí
A že chytrolíni stejně vždycky pravdu v opak otočí
A že tomu, kdo má moc, byť by to byla jen ta úča pitomá
Se musí ustoupit a člověk lehčí život má

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Čti mi

Čti mi, lásko, čti
Svými medovými rty
Pocukruj mou duši slovy
Výřečněji nežli mistr Kovy

Čti mi cestou pouští i v pobřežních planinách
Až vjedem do Zaragozy, přečti mi můj strach
Přečti mi můj osud a přečti mu můj stesk
Čti mi Komsomolskou Pravdu i nedělní Blesk

Čti mi, lásko, čti
Naplň slovem moje dny
Buď mou sondou do moudrosti věků
Daleko od zoufalství a breku

Buď mým hrdlem láhve, buď mým světlem v temnotách
Buď můj jackpot v Sazce, buď můj životní krach
Stéblem pro zoufalé i ránou z milosti
Krutá femme fatal i světice od kosti

Čti mi, lásko, čti
Přečti všechny moje sny
Čti mi, ať jsou provždy sečteny
Moje smutky tady na Zemi

Máme oba v srdci příliš těžká zranění
Naše láska – horská dráha, paměť plná kamení
Schoulit se v teplém místě, kde nás Vesmír nechá spát
Až do slunečného rána, v němž ledy začnou tát

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0

Tažní ptáci

1.
Ráno byla u pokladny fronta
A vzduch byl přímo mrazivý
Ještě na peróně smotnul Niček jointa
Myslel, že mě tím snad udiví

Vlaky odjíždějí do vzdálených krajin
A vezou lásky dávno ztracené
Svůj smutek úřadům i blízkým zdárně tajím
A bylo to i krásný – ne že ne

Ref.
Bouřka se přežene
A mraky odplynou
Mlhy se rozpustí
Zlé časy pominou
A lidi si odpustí

2.
Projížděl jsem krajem plným jezer
A nechal auto u smažalnie ryb
Byl jsem tak smutnej, že zavolali kněze
Kdybych snad předčasně chtěl ukončit svůj trip

Byl konec října, oblohou táhly husy
Chtěl jsem počít dítě, ach bože jenom s ní
Bál jsem se Boha jak negramotnej Rusín
Chtěl jsem splnit vše, o čem má láska sní

Zobrazit celý text

• 0
• 0
• 0
• 0
• 0
• 0